Hotel U Pláže - Vranovská přehrada

Zámek leží na jižní hranici českého státu asi 110 kilometrů od Vídně a patří k nejhodnotnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou ze zeměpanského hradu připomínaného poprvé k roku 1100. 

Současnou podobu mu s významným podílem císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu vtiskli Althannové, kteří Vranov drželi zhruba sto let od sklonku 17. století.  Dominium po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu evropsky proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu.

Zámek se nachází v západní části Národního parku Podyjí a je národní kulturní památkou. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů sálu předků a kaple, ale přibližuje i kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. stol. a z celého 19. století.

Významný hrad stojící před soutokem řek Želetavky a Dyje. Pravděpodobně nejstarší hrad moravsko-rakouského Podyjí.

Slovanské sídliště se tu nacházelo již od 10. století. Na něj pak navázali v první třetině 11. století při obsazování Moravy čeští Přemyslovci. 

Hrad ovládal velkou část jihozápadní Moravy a byl královskou pevností chránící jižní hranici státu před vpády z Rakous. Vystřídaly se zde rody Lichtenburků (1307–1572), kteří budují kamenné opevnění s věžemi, a Jankovských z Vlašimi (1612–1755), kteří přestavují hrad v duchu renesance a zakládají hradní zbrojnici. Dalším rodem jsou Daunové (1755–1904), za nich hrad dostává dnešní novogotickou podobu. Nejznámější z nich, Leopold hradbě Daun, držitel Řádu zlatého rouna a polní maršálek Marie Terezie. Následovali Haugwitzové z Náměště nad Oslavou (1904–1906), dědicové Daunů. Většinu zděděného majetku stěhují z Bítova právě na Náměšť nad Oslavou. Posledním majitelem byl baron Jiří Haas z Hasenfelsu (1912–1945), majitel porcelánky Haas a Czjzek ve Slavkově u Karlových Varů a zakladatel jedné z prvních soukromých ZOO u nás. Obohatil hradní zoosbírky o 49 kusů vycpaných psů, největší sbírku svého druhu na světě.

V současné podobě se jedná o trojlodní halový kostel s protáhlým presbytářem o třech polích a polygonálním závěru. Trojlodí i presbytář jsou zaklenuty síťovou žebrovou klenbou ovlivněnou činností Petra Parléře. Presbytář je zaklenut na válcovité přípory, trojlodí na čtyři páry štíhlých sloupů bez hlavic. Věž kostela byla dostavěná až v letech 1845-1850 v novogotickém slohu. Interiér kostela. V interiéru se nachází několik cenných památek. Na stěnách presbytáře se dochovaly zbytky gotických fresek s pašijovými náměty a legendou o sv. Achátiovi.

Labyrint chodeb pod centrem Znojma budovaný ve čtyřech patrech pod sebou má cca 30 km chodeb.

Patří k největším bludištím ve střední Evropě. Od 15.3.2009 je otevřena nová Tajemná podzemní expozice, kde najdete pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály či ukázku vězeňských kobek.

K dokončení první fáze výstavby hradu došlo patrně za vlády knížete Konráda Brněnského v 80. letech 11. Století.

Svojí polohou na jižní hranici Moravy představoval hrad „Znojem“ povinnou zastávku při veškerých diplomatických kontaktech mezi českým knížectvím a rakouskými oblastmi římskoněmecké říše.

Románská rotunda byla postavena v roce 1037 jako velkofarní kostel.

Její unikum spočívá v zobrazení světských scén (nejspíše povolání Přemysla Oráče na trůn, portréty údělných knížat z rodu Přemyslovců) vedle náboženských motivů (Útěk do Egypta, Zvěstování). Fresky byly vymalovány r. 1134. Fotografování a natáčení na video zakázáno.